Na festivalu Divadelní svět Brno budou k vidění tři zpracování klasických pohádek Hanse Christiana Andersena ‒ Malá morská víla (Bratislavské bábkové divadlo), Císarovy nové šaty (Nové divadlo Nitra) a Škaredé káčátko (Bábkové divadlo Žilina). Za všemi stojí jako režisér a především výrazný interpret Šimon Spišák. Absolvent pražské „Alterny“, Katedry alternativního a loutkového divadla na DAMU v Praze, stihl za několik málo let zanechat již zcela zřetelnou stopu v (nejen) slovenském divadle pro děti. Z plejády možných přístupů k dětskému divákovi volí cestu velmi otevřené komunikace ‒ zatímco mainstream dětského divadla staví na (mnohdy pochybné) iluzi, vytvoření „pohádkového světa“, do nějž se má dětský divák propadnout, Spišák v každém momentu pohádky připomíná dětem, že to, na co se dívají, je „jen“ divadlo.

Není to přístup nevídaný, ale ve Spišákově pojetí poctivý a především opodstatněný ‒ cílem tu totiž není nechat děti na chvíli zapomenout na svět, ale skrze pohádku se k němu vztahovat, učit se v něm orientovat a poznávat jej. Na povrch zde pak vystupují témata, která v tradičních interpretacích zapadají kamsi pod koberec estetizovaného vyprávění příběhu. Malá mořská víla se ptá čarodějnice: „A čím mám zaujať princa, keď nebudem mať svoj hlas?“ „Ostane ti tvoja ladná postava.“ Tato odpověď, která je u Andersena přijímána s naprostou samozřejmostí, zde najednou vystupuje v celé své ponižující absurditě. Spišák každopádně děti nepodceňuje ‒ zároveň ale ctí jejich svět, hodnoty i estetické cítění. Tvoří divadlo, které si dětí váží.